P-3 Orion historie, varianty, nasazení a fotografie
P-3 Orion je pozemní protiponorkové bojové hlídkové letadlo s dlouhým doletem, v provozu od 60. let 20. století. Současný model, P-3C Update III, a varianta signálové inteligence, EP-3E Aries, jsou stále ve službě a plní mise po celém světě.
Měl nahradit stroje Lockheed P2V Neptune s pístovým motorem (později přeznačené na P-2) a Martin P5M Marlin (později přeznačené na P-5).
Lockheed založil P-3 na komerčním dopravním letadle L-188 Electra. Letoun lze snadno odlišit od Electry podle jeho ocasního bodce nebo „MAD Boom“, který se používá pro magnetickou detekci ponorek.
US Navy P-3 Orion za letu (US Navy Photo)
V průběhu let prošel Orion četnými konstrukčními vývojovými změnami, zejména v oblasti elektroniky. Četné námořnictvo a vzdušné síly po celém světě nadále používají P-3, především pro námořní hlídky, průzkum, protipovrchovou válku a protiponorkovou válku.
Celkem bylo postaveno 757 P-3. První modely zahrnovaly P-3A a P-3B a později P-3C. S více než 400 letadly po celém světě řízenými 21 provozovateli v 17 zemích zůstává P-3 v roce 2020 spolehlivým aktivem.
The Boeing P-8 Poseidon nyní ve výrobě a nasazení u námořnictva, nakonec nahradí zbývající letouny P-3C ve flotile námořnictva.
Obecná charakteristika
Primární funkce: Protiponorkový boj a protipovrchový boj
Dodavatel: Lockheed Martin Aeronautical Systems Company
Pohon: Čtyři turbovrtulové motory Allison T-56-A-14 (každý 4 600 hp)
Délka: 116,7 stop (35,57 metrů)
Výška: 33,7 stop (10,27 metrů)
Rozpětí: 99,6 stop (30,38 metru)
Hmotnost: Maximální vzlet, 139 760 liber (63 394 kilogramů)
Rychlost letu: 411 uzlů, 328 uzlů
Strop: 28 300 stop (8 626 metrů)
Dosah: poloměr 2 380 námořních mil po dobu tří hodin na stanici ve výšce 1 500 stop, 1 346 námořních mil
Posádka: Tři piloti, dva námořní letoví důstojníci, dva palubní inženýři, tři operátoři senzorů a jeden palubní technik
